Rusko

Rozhovor: Donald Trump svými posledními výroky vyvolal bouřlivé reakce nejen v Evropě, ale i na Ukrajině. Naznačil totiž, že Ukrajina by mohla být nucena rychle jednat o míru, jinak »jí nezbude žádná země«. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila člena poradního panelu prezidenta republiky Petra Pavla v oblasti mezinárodních vztahů Petra Koláře, který poskytl krátký rozhovor, a to v kontextu posledních vyjádření Trumpa.

Za »diktátora bez voleb«, který odvedl hroznou práci, označil dnes americký prezident Donald Trump ukrajinskou hlavu státu Volodymyra Zelenského. V příspěvku na sociální síti Truth Social také Zelenského vyzval, aby jednal rychle, jinak mu nezbyde žádná země. Redakce ŽivotvČesku.cz v kontextu posledních »Trumpových vyjádření« oslovila bývalého diplomata a poradce prezidenta republiky pro mezinárodní vztahy Petra Koláře, jak se na jeho jednání lze dívat. Uvedl, že to vypadá, že »Trump přejal ruský příběh«.

Jednání mezi Spojenými státy a Ruskem, která probíhala v Rijádu, byla ukončena. Podle poradce Kremlu Jurije Ušakova proběhly první diskuse o Ukrajině a podmínkách pro případné setkání prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina úspěšně. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že výsledkem by měly být podmínky přijatelné pro všechny zúčastněné strany. Zároveň naznačil, že Evropská unie by v budoucnu mohla přehodnotit protiruské sankce. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov však jednoznačně odmítl možnost, že by Rusko souhlasilo s rozmístěním evropských jednotek na Ukrajině. Pro ŽivotvČesku.cz situaci okomentoval lídr Pirátů Zdeněk Hřib.

Lídři klíčových evropských zemí se v pondělí v Paříži sešli k jednání o situaci kolem Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který summit svolal v reakci na záměr Spojených států jednat s Ruskem o příměří bez Evropanů, bezprostředně před schůzkou telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Informovaly o tom tiskové agentury. Zajímavostí je, že Česká republika patří mezi nejvýraznější podporovatele Ukrajiny v jejím boji proti ruské agresi. Od začátku konfliktu poskytla vojenskou, humanitární i finanční pomoc, přičemž se aktivně angažuje v dodávkách zbraní, výcviku ukrajinských vojáků a diplomatické podpoře na mezinárodní scéně. Přesto pozvánku nedostala. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila poradce hlavy státu a bývalého diplomata Petra Koláře, kterého »nepozvání« jako mnohé překvapilo.

Američtí a ruští vyjednavači, kteří budou diskutovat o možném urovnání konfliktu na Ukrajině a připravovat summit mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem, se sejdou v Saúdské Arábii v úterý 18. února. Informaci zveřejnil zpravodajský server Axios. Pro ŽivotvČesku.cz situaci okomentoval politický klasik Miroslav Kalousek. Z jeho slov vyplynulo, že »bychom se jako Evropská unie měli ptát sami sebe, proč jsme na vedlejší koleji«.

Vysoce postavení představitelé Spojených států a Ruska se příští týden sejdou v Saúdské Arábii, aby připravili půdu pro potenciální summit prezidentů obou zemí, jenž by se mohl konat už koncem února. Jeho tématem má být ukončení ruské války proti Ukrajině. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací to dnes napsala agentura Bloomberg. Zatímco se podle ní očekává také účast ukrajinských představitelů, ti evropští prý byli odříznuti. Americký zmocněnec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg v sobotu řekl, že Evropané nebudou součástí plánovaných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a USA. Redakce ŽivotvČesku.cz se v kontextu popsaného dotázala poradce hlavy státu a bývalého diplomata Petra Koláře, jak se na věc dívá a co z ní vyplývá.

Pokud Rusko nebude souhlasit s mírovou dohodou, která Ukrajině zajistí dlouhodobou nezávislost, mohou proti němu Spojené státy použít ekonomické i vojenské formy nátlaku. Listu The Wall Street Journal (WSJ) to řekl americký viceprezident J. D. Vance. Také uvedl, že z pátečního setkání Ruska, Ukrajiny a USA může vzejít dohoda, která mnoho lidí šokuje. Co si pod tímto sdělením lze představit, se pro ŽivotvČesku.cz pokusil nastínit bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor.

Komentář: V jednom z dřívějších dílů populárního gastronomického pořadu Ano, šéfe! se Zdeněk Pohlreich dostal k tématu ruských produktů, a to nejen v české kuchyni. Jeho »slovní kulomet« o tom, co všechno pochází z Ruska a jaké suroviny nebo produkty se u nás běžně využívají, získává v kontextu dnešní geopolitické situace nový rozměr, jak jsme si všimli v redakci ŽivotvČesku.cz. Mimo jiné Pohlreicha nadzvedly ze židle »jen obyčejné pirohy«.

Komentář: Rusko pod vedením Vladimira Putina se po krvavém útoku na nevinnou Ukrajinu mohutně vychloubalo, že se už nemusí řídit západními vzory, a vůbec, že západnický styl nepotřebuje k životu a rozvoji. Jenže, »slova se vedou a řeky tečou«. Ledva staronový prezident USA Donald Trump přejmenoval Mexický záliv na Americký, v zemi carské vznikla iniciativa na přejmenování Černého moře na Ruské. Nemá šanci, ale kdyby, pro české turisty by to znamenalo trávit oblíbenou bulharskou dovolenou na pláži omývané Ruským mořem.

Komentář: Ukrajina úpí pod ruskou knutou, ale někteří politici jsou prostě nepoučitelní. Stále na ně působí jakýsi podivný sentiment, že Moskva je zářivá bašta slovanstva, pravý ráj národů a záštita budoucnosti. Přitom za tím vším pozlátkem jsou prosté imperiální zájmy jako v 19. století. Velmoci už jsou prostě takové. Do hlavního města ruské říše v neděli s radostnými očekáváními odletěla slovenská delegace v čele s politiky vládních stran Andrejem Dankem a Tiborem Gašparem. Cesta se zkomplikovala, účastníci zájezdu nemohli letět přes Polsko. To se stalo zdrojem vtípku českého europoslance Tomáše Zdechovského.

Rusko provede další bojové testy rakety Orešnik (Líska), která je již v sériové výrobě. Ve čtvrtek to v kazašské Astaně na summitu Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) podle agentury TASS prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Zároveň varoval, že Moskva v odvetě za ukrajinské údery v hloubi Ruska může zaútočit proti rozhodovacím centrům v Kyjevě. Podle něj ukrajinské vedení již není legitimní a nemá právo vydávat armádě rozkazy. Situaci v kontextu zmíněné rakety pro ŽivotvČesku.cz okomentoval bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor.

Ukrajina poprvé použila americké rakety ATACMS k útoku na arzenál v hloubi Ruska, potvrdili podle agentur AFP a Reuters dva nejmenovaní činitelé na Ukrajině a ve Spojených státech. Dříve ukrajinský generální štáb informoval o úspěšném útoku na muniční sklad u města Karačev v Brjanské oblasti na západě Ruska, aniž upřesnil, jakými prostředky byl ruský arzenál zasažen. Ukrajinci k útoku v Brjanské oblasti použili americké rakety, napsalo posléze ruské ministerstvo obrany na sociální síti. Vojenský analytik, expert na výzkum státního terorismu, politolog a komentátor Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity odpověděl na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz, jak povolení Ukrajině použít americké rakety k úderům v Rusku může napadené zemi pomoci.

Zahraniční zpravodajství: V bojích proti Ukrajině padlo nebo bylo zraněno na 600.000 ruských vojáků, uvedl dnes podle agentury Reuters generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Potvrdil také, že do ruské Kurské oblasti byli vysláni severokorejští vojáci. Je to podle něj známka zoufalství ruského prezidenta Vladimira Putina, ale zároveň bezpečnostní hrozba. S tím souhlasí vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity, který na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz uvedl, jak »lze číst to, že Rusko se rozhodlo pro využití živé síly z KLDR«. 

Zahraniční zpravodajství: Ruští vojáci v rozhovoru, jehož záznam získala ukrajinská vojenská rozvědka (HUR), mluví pohrdavě o vojácích ze Severní Koreje a spekulují o tom, jak budou vyzbrojeni a jak bude možné jim velet. Informovala o tom americká televize CNN na svých internetových stránkách. Podle ukrajinské strany do Ruska dorazilo na 12.000 severokorejských vojáků a Moskva je v nejbližších dnech plánuje začít nasazovat na bojišti proti ukrajinské armádě. Pro ŽivotvČesku.cz »komplikace, se kterými se ruská strana v kontextu komunikace s vojáky ze Severní Koreje pravděpodobně setká«, okomentoval bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor.

Zahraniční zpravodajství: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek uvedl, že podle rozvědky Rusko začne od 27. či 28. října nasazovat severokorejské vojáky na bojišti. Vyzval západní spojence bránící se země k reakci. Ukrajinská vojenská rozvědka HUR dříve uvedla, že první severokorejské jednotky, které prošly výcvikem v Rusku, se dostaly do Kurské oblasti na západě země, kam na počátku srpna vpadly ukrajinské síly. Podle HUR je v Rusku na 12.000 severokorejských vojáků, včetně 500 důstojníků a tří generálů. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity na dotaz uvedl, jak »lze číst to, že Rusko má koketovat s KLDR ohledně nasazení severokorejských vojáků«. Z jeho slov vyplynulo, že to ukazuje ruskou »slabost«.

Komentář: Na Parlamentním summitu Krymské platformy přednesla Markéta Pekarová Adamová ostrý projev o budoucnosti války na Ukrajině, vyzývajíc k větší vojenské pomoci a silnějším sankcím proti Rusku. Své vystoupení zakončila tvrzením, že Rusko je obr na hliněných nohou a Ukrajina může dosáhnout vítězství, a to brzy​, všimli jsme si v redakci ŽivotvČesku.cz.

Zahraniční zpravodajství: Ruští poslanci dnes schválili dohodu o strategickém partnerství s KLDR. Informovaly o tom tiskové agentury. Děje se tak na pozadí zpráv o vyslání severokorejských vojáků do Ruska a jejich přípravě na nasazení do války proti Ukrajině. Zákon o ratifikaci dohody, která obsahuje ustanovení o vzájemné vojenské pomoci, přijali poslanci jednomyslně, 397 hlasy, poznamenal server BBC News. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímal pohled na »nasazení severokorejských vojáků na Ukrajině« šéfa oboru Bezpečnostní a strategická studia na Masarykově univerzitě Josefa Krause.

Zahraniční zpravodajství: Válka na Ukrajině trvá již více než dva roky a současná situace na bojišti naznačuje, že cesta k mírovému řešení je stále komplikovaná. Podle šéfa oboru Bezpečnostní a strategická studia na Masarykově univerzitě a politologa Josefa Krause se konflikt posouvá do fáze, kdy bude stále těžší dosáhnout trvalého míru. Kraus upozorňuje, že ačkoli ruské síly na východě Ukrajiny dosahují dílčích úspěchů, situace nevede k jednoznačnému vítězství žádné strany, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Zahraniční zpravodajství: Severní Korea se rozhodla vyslat 12 000 vojáků, aby se zapojili do války na Ukrajině na straně Ruska. S odvoláním na jihokorejskou rozvědku o tom informovala agentura Yonhap. Podle agentur přesun začal 8. října a KLDR již poslala do Ruska 1500 vojáků. V Jižní Koreji byla svolána bezpečnostní schůzka za účasti prezidenta. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, zda by se potvrzení popsaného dalo vnímat jako »pokus o rozdmýchání globálního konfliktu«. Bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor to odmítl.

Komentář: Největším problémem politiků a analytiků při hodnocení válečných konfliktů je nedostatek znalostí o psychologii národů. Protivník i spojenec je buď podceňován, nebo jsou do něj promítány vlastní představy. Platí to i pro Ukrajinu. Kdo zná aspoň trochu její historii, nediví se tomu, že prezident Volodymyr Zelenskyj představil plán vítězství, ačkoliv ruský agresor vojensky postupuje. Ukrajinci se ve skutečnosti nikdy nevzdávají, jak konstatujeme v komentáři portálu ŽivotvČesku.cz. Pro ruského cara Vladimira Putina to je samozřejmě komplikace v plánech na obnovu impéria.

Zahraniční zpravodajství: Podle nejnovějšího průzkumu nezávislé ruské výzkumné agentury Levada-Center se názory ruské veřejnosti na válku na Ukrajině postupně mění. Zatímco podpora ruské armády zůstává nadále vysoká, roste počet občanů, kteří vnímají »speciální vojenskou operaci« jako více škodlivou než přínosnou. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia a politolog Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že nedávný ukrajinský vpád na ruské teritorium –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ operace v Kursku –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ je tím, co přispívá k oslabení Putinovy domácí podpory.