Vladimir Putin

Nervozita Ruské federace ohledně finského kroku směrem do Severoatlantické aliance je zřejmá. V sobotu ruský prezident Vladimir Putin (69) vedl telefonický hovor se svým finským protějškem Saulim Niinistömem (73). Předmětem byla zejména finská cesta ohledně členství v NATO. Šéf Kremlu podle agentury AFP uvedl, že ztráta neutrálního statusu by byla chybou a měla by dopad na vzájemné vztahy obou zemí. Pro redakci ŽivotvČesku.cz se vyjádřil šéf české ambasády v Helsinkách Adam Vojtěch (35) ohledně dotazu, zda v současnosti dochází k vojenskému posílení hranice, kterou Finsko sdílí s Ruskem.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálmajor Kyrylo Budanov v televizním rozhovoru pro britskou stanici Sky News prohlásil, že válečný konflikt s vysokou pravděpodobností skončí do konce roku. Zásadní zlom v bojích očekává v srpnu. Neúspěch ve válečném konfliktu podle něj zároveň povede k odstranění ruského prezidenta Vladimira Putina (69), který je v jeho očích ve »velmi špatné tělesné i duševní kondici«. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz generálovi v záloze a politickému komentátorovi Andoru Šándorovi (64), zda by se dokázal se slovy Budanova ztotožnit. Odmítl to a vysvětlil důvod.

Válka na Ukrajině si brzy odškrtne třetí měsíc krvavých bojů, během kterých přišly desítky tisíc lidí o život. Když Ruská federace vnikla na území sousedního státu, mělo se jednat o rychlý konflikt v řádu dnů, maximálně několika týdnů. Ukrajinci se ale nezalekli a prakticky nedovolili Rusům ovládnout nějaké zásadní strategické území. Vojenský konflikt ale nadále pokračuje a dosavadní mírová jednání nepřinesla žádný hmatatelný výsledek. Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (43) pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že věří, že nakonec dohoda o složení zbraní na východě Evropy bude mít svou konkrétní podobu.

Od začátku války se objevilo hned několik zpráv, které predikují konec nejmocnějšího muže Ruska. A to ať jde o převrat, který připravuje zájmová skupina, otrava jídlem, atentát a další. Realita je taková, že válka na Ukrajině si brzy odškrtne svůj třetí měsíc bojů a Vladimir Putin (69) řídí svou armádu z Kremlu dál. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého diplomata Petra Koláře (59), který zastával v minulosti post náměstka ministra zahraničních věcí ČR či působil jako velvyslanec v USA či Rusku s dotazem, zda může dojít k takzvanému palácovému převratu.

USA tvrdí, že Rusko nemá zájem přestat válčit a ani vítězství na Donbasu na východě země by nemuselo boje ukončit. Na brífinku zákonodárců to podle agentury Reuters uvedla ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová. Bývalý šéf českého vojenského zpravodajství ale pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že dlouhodobý konflikt není v ničím zájmu.

Válka a s ní související masivní migrace lidí zahýbala s českými statistikami. V současnosti se počet lidí, kteří jsou na území České republiky, blíží historickému maximu. Ukazují to data Českého statistického úřadu a ministerstva vnitra. Celkový součet, pokud jde o uprchlíky z Ukrajiny a občany ČR, je aktuálně 10,835 milionu. Ministr vnitra a vicepremiér Vít Rakušan (43) pro ŽivotvČesku.cz odpověděl na dotaz, zda očekává další příliv uprchlíků před válkou a vysvětlil, co označuje jako »faktor Putin«.

Panovaly obavy, že v pondělí 9. května, kdy se v Rusku slaví konec druhé světové války neboli Den vítězství, ruský prezident Vladimir Putin (69) vyhlásí válku Ukrajině a spustí všeobecnou mobilizaci. Nic z toho se nestalo. V Moskvě přednesl při příležitosti 77. výročí porážky nacistického Německa projev, který byl celým světem velmi bedlivě sledován. V něm Západ obvinil z toho, že chystal invazi na Ukrajinu, a invazi vojsk do sousední země ospravedlnil tím, že šlo o jediné správné řešení. Pro ŽivotvČesku.cz projev šéfa Kremlu zhodnotil bývalý diplomat Petr Kolář (59), který zastával v minulosti post náměstka ministra zahraničních věcí ČR či působil jako velvyslanec v USA či Rusku.

Vstup do klece se šelmami, let na rogalu či potápění v Černém moři, při kterém našel dvě antické amfory, to je jen část schopností, kterými se v minulosti prezentoval Vladimir Putin (69). Co se sportu týče, jsou jeho nejoblíbenějšími hokej a judo. Zatímco v tom prvním mu protihráči spíše uhýbají a prakticky vždy dá nejvíc gólů, u juda je situace trochu jiná. V čem se odlišuje, vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz šéftrenér Českého svazu Juda Petr Lacina (48).

Obvinění Západu z plánování útoku na Rusko, o mobilizaci, vyhlášení války nebo jaderném útoku ale ani slovo. To je stručný souhrn proslovu Vladimira Putina (69) na Rudém náměstí, ze kterého se svět směrem k vývoji války na Ukrajině nedozvěděl prakticky nic nového. Pozornost tak na sebe strhl člověk, který se přehlídky vůbec neúčastnil. Důvod, proč chyběl náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov, vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní expert Andor Šándor (64).

Nastal očekávaný 9. květen, kdy se v Rusku slaví konec druhé světové války neboli Den vítězství. Ruský prezident Vladimir Putin (69) v pondělí v Moskvě přednesl při příležitosti 77. výročí porážky nacistického Německa projev, který byl Západem velmi bedlivě sledován. Západ obvinil z toho, že chystal invazi na Ukrajinu, a invazi vojsk do sousední země ospravedlnil tím, že šlo o jediné správné řešení. Pro redakci ŽivotvČesku.cz generál v záloze Andor Šándor (64) zhodnotil projev nejmocnějšího muže Ruska.

Rusko od začátku války na Ukrajině zdvojnásobilo příjmy z prodeje plynu, ropy a uhlí do Evropské unie. S odvoláním na údaje finského střediska pro výzkum energií a ovzduší CREA to napsal nedávno ruský list Kommersant. Rusko vydělává na růstu cen fosilních paliv, přestože objem dodávek se kvůli embargu a sankcím snížil. Podle redakcí ŽivotvČesku.cz osloveného europoslance Marcela Kolaji (41) je nutné, aby došlo k ukončení závislosti na ruském zemním plynu co nejdříve.

Přesně 9. května se v Rusku slaví konec druhé světové války neboli Den vítězství. Spekuluje se o tom, že v tento den nejmocnější muž Ruska vyhlásí oficiálně Ukrajině válku a spustí všeobecnou mobilizaci. Podle vicepremiéra a ministra Víta Rakušana (43) se s takovou možností počítá, proto jeho rezort situaci bedlivě monitoruje. Charismatický politik na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz ujistil, že v současnosti je bezpečnost v ČR v naprosto standardní hodnotě, jedinou mírnou komplikaci v tuto chvíli představují romští uprchlíci z Ukrajiny, kvůli kterým se v pondělí v jeho úřadě uskuteční velká porada.

Válka na Ukrajině trvá déle než dva měsíce a Evropská unie se konečně rozhoupala ke kroku, který citelně zabolí Vladimira Putina (69). V souvislosti s invazí ruských vojsk do sousední země se evropské společenství rozhodlo pro uvalení sankcí na někdejší ruskou gymnastku Alinu Kabajevovou (38), o níž média opakovaně uvedla, že je přítelkyní šéfa Kremlu. V současnosti stojí v čele velké mediální skupiny NMG, na kterou si EU chce posvítit. "Být partnerem či dítětem diktátora je velice riskantní záležitost," odpověděl pro ŽivotvČesku.cz sociolog Vojtěch Bednář ohledně dotazu, zda se blízcí nejmocnějšího muže Ruska stanou štvanou zvěří s koncem války, případně jeho smrtí.

Opětovně do hry vstoupil scénář, který poukazuje na rozšíření konfliktu na Ukrajině do Moldavska. Britský list The Times před několika dny přišel s informacemi, podle kterých by Rusko mohlo už brzy přistoupit k tomu, že by otevřelo novou frontu proti Ukrajině z Podněstří, proruského separatistického regionu v Moldavsku. Pro ŽivotvČesku.cz o tom promluvil bezpečnostní analytik z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus. Dále pak nastínil svůj pohled na to, zda se konflikt na Ukrajině povede i v roce 2023.

Krátce po napadení Ukrajiny Vladimír Putin (69) uvedl, že pokud se Rusku někdo postaví do cesty, okamžitě odpoví. Následky podle jeho rétoriky budou takové, jaké nikdo v celé své historii ještě nezažil. Toto prohlášení jasně vypovídá o tom, že jde o vyhrožování použitím zbraní hromadného ničení, tedy zejména jaderných. Podle bezpečnostního experta Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity není vůle ze strany Západu, jak agresora, který 24. února vpadl na území Ukrajiny, zastavit.

Rusko přehodnotilo svoji vojenskou strategii na Ukrajině a soustředí se na ovládnutí východu země včetně oblasti Donbasu do začátku května, uvedla to začátkem dubna stanice CNN s odvoláním na nejmenované americké činitele obeznámené s informacemi amerických tajných služeb. Právě 9. května se v Rusku slaví konec druhé světové války neboli Den vítězství. Podle bezpečnostního experta Andora Šándora (64) nejde o den, který by v současné válce měl něco změnit, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Válka na Ukrajině trvá už přes dva měsíce. Rusko už nemluví jen o Donbasu, ale dává najevo, že chce celý jih Ukrajiny až k hranicím Moldavska, kde je proruské separatistické Podněstří. Ruský prezident Vladimir Putin (69) se domnívá, že Rusko ve válce na Ukrajině vítězí a že čas je na jeho straně. Podle bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity ale celý konflikt může skončit i svržením nejmocnějšího může Kremlu, uvedl to na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz.

Své soukromí si Vladimir Putin (69) střeží víc než kdejaké státní tajemství. V duchu pořekadla, že zakázané ovoce chutná nejlíp, se možná právě proto toho o jeho ženách ví poměrně dost. Ať už jde o dcery, a to přiznané i nepřiznané, nebo milenky. A zatímco na jeho oficiální dcery už sankce dopadly, na neoficiální partnerku zatím ne. Rozkol mezi mstou a západními hodnotami ve vztahu k blízkým lidem nenáviděné osoby popsal pro ŽivotvČesku.cz sociolog Vojtěch Bednář.

Válka na východě Ukrajiny si odškrtla druhý měsíců bojů, při kterých přišly desítky tisíc lidí o své životy. Oproti tomu Vladimir Putin (69) ztratil zájem o diplomatické řešení konfliktu s Ukrajinou a místo toho se snaží získat co největší kus území, napsal americký list Financial Times. Jaký bude konec války se pro ŽivotvČesku.cz pokusil nastínit bezpečnostní analytik Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Opětovně se objevily spekulace, že zdravotní stav ruského prezidenta Vladimira Putina (69) není v ideálním stavu. Novým podnětem se stalo video z Putinova čtvrtečního setkání s ministrem obrany Sergejem Šojguem, na němž mu šéf resortu oznámil »osvobození« Mariupolu, uvedl to deník The Daily Telegraph. Podle bývalého šéfa vojenské rozvědky a politického komentátora Andora Šándora (64) se není moc čemu divit. Stav nejmocnějšího muže Ruska musí být logicky pod vlivem nepředstavitelného stresu.

Jednou z nejvýraznějších tváří mezinárodní politiky posledních týdnů je jednoznačně prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj (44), který se postavil čelem ruské agresi. Jeho marketingovou výhodou je jistě to, že než se stal hlavou v současnosti válkou zbídačené země, získal řadu zkušeností coby herec. Jeho postojům ale politici západních zemí tleskají, radost z nich pak nemá šéf Kremlu Vladimir Putin (69). Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila političku a místopředsedkyni Poslanecké sněmovny Olgu Richterovou (37), která v souvislosti s dotazem odpověděla, jak vůdce ukrajinského lidu vnímá.